Pánův Duch je na mně, protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým, poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit zlomené na svobodu, vyhlásit vítaný Pánův rok.
Lukáš 4:18-19

Při čtení Starého zákona zjišťujeme, že v jeho době měla oslava příchodu Nového roku poměrně velký význam. Avšak v Novém zákoně nic podobného nenacházíme … uvažoval jsem nad tím, proč tomu tak je.

Dospěl jsem k závěru, že novoroční oslavy se v Novém zákoně již nevyskytují proto, že je v něm pozornost přesměrována na zásadní a důležité věci. Koloským 2:16-17 vysvětluje, že svátky a oslavy byly jen “stínem budoucích věcí, ale skutečností je Kristus.” V Kristu se posouváme od dočasných věcí k trvalým.

Ježíš nepřišel ustanovit náboženský systém, zřídit rituály, svátky, předpisy nebo jakékoliv jiné tradice nebo přikázání. To všechno by bylo pouhým náboženstvím, avšak Kristus ve svém učení s ničím podobným nepřišel. Někteří lidé mají zálibu v uctívání, které je založeno na liturgiích a speciálních oděvech a róbách, ale Ježíš nikdy nic z toho nevyžadoval a řekněme si to úplně narovinu: liturgie a rituály nikoho nespasí. Pro některé lidi mohou mít jistý osobní význam, ale pro Boha jsou bezcenné.

Ku příkladu velikonoce by Boží děti neměly slavit jen jeden den v roce: “Vždyť Kristus, náš velikonoční Beránek, byl za nás obětován. Slavme tedy svátek ne se starým kvasem, ani s kvasem špatnosti a zloby, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy” (1. Korintským 5:7-8). Tento důležitý svátek neslavíme jednou do roka, ale každodenně - bez přestávky.

Když se na věci podíváme z tohoto úhlu, tak zjistíme, že začátek nového roku nemá valný duchovní význam. Čísla, která vidíme na svém kalendáři blednou ve srovnání s Kristovou slávou. Proud Božího požehnání, moci a dobroty je věčný a nemá žádnou návaznost na pozemské časy, data a svátky.

Přesto nám však Ježíš zanechal svátek večeře Páně, jejímž prostřednictvím nás osobně zve k tomu, abychom jedli chléb a pili víno na Jeho památku. Proč tedy ustanovil tento svátek? Když jíme chléb a pijeme víno, vyjadřujeme Mu tím svou úctu a vydanost. Večeře Páně nás sama o sobě spasit nemůže. Je však připomínkou všeobjímajícího zaopatření, které přichází prostřednictvím spasení, které mohl vykonat jen On sám! Jediným skutkem, který kdy budeme potřebovat ke svému spasení, bylo vydání se Krista za nás a prolití Jeho krve na Golgotě. Ježíš je našim velkým a úžasným Spasitelem. Křesťanství není náboženský systém založený Ježíšem. Křesťanství je Ježíš!

Ježíš žije na věky

Za dob Římského impéria lidé měřili čas podle let vlády daného císaře. Mluvili o tom, v jakém roce vlády toho kterého císaře se daná událost stala. Ku příkladu Tiberius vládl v Římě po dobu 23 let. Po jeho smrti se události datovaly podle toho, ve kterém roce Caligulovy vlády proběhly. (Ten byl novým vladařem.) O čtyři roky později byl Caligula zavražděn a nahrazen Claudiem. Po jeho smrti se o událostech mluvilo ve vztahu ke Claudiovi. Ten vládl po dobu 13 let, jak je zmíněno ve Skutcích 11:28. Po něm nastoupil Nero, atd., atd … Je zajímavé, že systém datování byl vždy založen na žijícím vladaři, nikoliv na císaři minulém - dokonce ani na Juliu Caesarovi, který kalendář zavedl.

My datujeme události podle Krista. Dnes je rok 2012 AD - “Anno Domini”, tedy “léta Páně”. Do dnešního dne datujeme naše události podle Něj, protože není mrtvý. Je živým a v současné době vládnoucím Pánem, který nikdy neumírá a nemá ani předchůdce ani následovníka. Žádný jiný Pán nikdy nezaujme místo, které patří jen Jemu.

Neznáme přesně rok Ježíšova narození, ačkoliv je pravděpodobné, že se narodil v roce 4 “před Kristem”. To však není důležité, protože Ježíš Kristus je stejný včera, dnes i na věky. Kristův příchod na zem dal celému lidstvu a veškerému bytí na zemi skutečný smysl. Pokud svět nemá vztah k Němu, nemá ve skutečnosti vztah k ničemu. Život dává smysl jen tehdy, když je založený na vztahu s Ním. “Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?” (Matouš 16:26).

Neznáme datum Kristova druhého příchodu. Někteří křesťané neoblomně věřili, že se Kristus vrátí na konci druhého tisíciletí - že tedy bude jeho příchod odvozený od našich pozemských kalendářů! Avšak toto datum je již dávno pryč. “Ten den” může přijít skutečně kdykoliv. Bůh nemá nějaký sentimentální vztah k některému z našich speciálních dní nebo roků.

U Boha je speciální každý den a každý rok. Ti, kdo důvěřují Bohu, nemají svá šťastná ani nešťastná čísla a ani pátek třináctého pro ně není nešťastným dnem. Boží lid nezná pojem “štěstí” - jedině Boží požehnání, které je zcela reálné a skutečné. Žalmista řekl: “Dobrota a milosrdenství mě budou jistě provázet po všechny dny mého života. Mé časy jsou ve tvé ruce” (Žalm 23:6, 31:5). U Boha neexistují obyčejné dny. Bůh činí každý den jedinečným a zvláštním.

Bůh je s vámi a je věrný

Svět žije ze změn, věřící však žijí z nezměnitelného. Svět žije prostřednictvím dočasných věcí, věřící mají věci věčné hodnoty. Příliš mnoho času se tráví mluvením o “postkřesťanské éře”, avšak veškeré tyto diskuze vedou k chybným závěrům. Křesťanská éra je totiž věčná. Je realitou Božího království.

Na počátku roku 2012 bych vám rád připomněl jednu úžasnou biblickou pravdu: Bůh je s vámi a je věrný! Život věřícího není jízdou na horské dráze, není věcí náhody nebo osudu. Bůh je věrný a vždy se na Něj můžeme spolehnout. Není závislý na naší náladovosti ani věrnosti nebo na naší vytrvalé a bezchybné duchovnosti. Možná nejsme dokonalými křesťany, avšak nic nás nemůže odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši (Římanům 8:38-39). Kvůli svému hříchu a své bláhovosti někdy můžeme hodně ztratit, ale od Boží lásky nemůžeme utéct o nic víc, než o kolik bychom dokázali utéct od vzduchu, který dýcháme.

Bůh Otec sám sebe prohlašuje za věčného a neměnného věrného Pána. Kristus nám zaslibuje, že nás nikdy neopustí a nikdy se nás nezřekne a zaslibuje nám svého Ducha Svatého, který v nás bude přebývat na věky.

V novém roce vás čeká 366-denní životní cesta dosud neprobádaným územím. Ať je tato slavná pravda vaším průvodcem a celoročním zaslíbením: Bůh je věrný! Je s vámi! “Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku” (Matouš 28:20). Buďte si jisti jedním: tato pravda se na vás vztahuje!

Reinhard Bonnke